Dokáže nám taková Cola Zero (nebo jakýkoliv jiný nápoj s umělými sladidly bez kalorií) s hubnutím pomoct tím, že nám utiší hlad a chutě na sladké? Anebo je to přesně naopak a díky umělým sladidlům získáme touhu po sladkém? Na to se podívaly tyto dvě experimentální studie z roku 2019, které si v krátkosti rozebereme.
Výzkum sledoval, kolik jídla lidi sní po tom, co jsou vystaveni tzv. craving stimulu. V reálném životě jsou to např. reklamy na sladkosti, projítí kolem cukrárny nebo sekce s čerstvým pečivem v supermarketu apod. Proti tomuto stimulu chutí na sladké stála samozřejmě kontrola. Proběhly dva různé experimenty, kde se sledovali:
- ti, co nápoje bez kalorií pijí vs. ti, co je nepijí
- ti, co nápoje bez kalorií pijí když zero nápoj dostupný je vs. když není
V prvním experimentu byl předpoklad, že:
- Člověk, co nepije zero nápoje: příjem energie po tom, co je vystaven chutné potravině (“craving stimulus”, v tomto případě čokoládová tyčinka), bude vyšší oproti situaci, kdy je vystaven neutrální “potravině” (“control stimulus”, v tomto případě dřevěný blok o rozměrech cca čokoládové tyčinky)
- Člověk, co běžně pije zero nápoje: příjem energie po tom, co je vystaven chutné potravině (“craving stimulus”, v tomto případě čokoládová tyčinka), se nijak nezmění oproti normálu, protože místo toho vyhledá zero nápoj
V praxi to vypadalo následovně:
Skupina 120 mužů s žen byla rozdělena na dvě skupiny po 60 lidech podle toho, zda běžně konzumují zero nápoje, či nikoliv. Vyplnili dotazníky, které se vztahovaly k jídlu, postoji a víře ohledně nápojů bez kalorií a čokolády.
Poté byla každá skupina vystavena v různé dny jednomu, či druhému stimulu: buďto čokoládové tyčince, která měla podnítit chutě, nebo kusu dřeva jakožto neutrální stimulus. Oboje měli držet, otevřít obal a ovonět po určitou dobu.
Následně dostali k dispozici sladké i slané snacky, sladké nápoje, vodu a zero nápoje s tím, že mohli jíst a pít, co a kolik chtěli. Vtipné je to, že účastníci studie netušili, že je jejich příjem jídla monitorovaný, bylo jim řečeno, že jídlo je pro ně jen jako poděkování za účast ve studii.
Výsledek?
Hlavní zjištění tohoto experimentu bylo, že ti, co uměle slazené nápoje pijou často toho nesnědli více po očichání čokotyčinky (aka po podnícení chutí na sladké) v porovnání s kontrolním stimulem. Ti, co nepijí uměle slazené nápoje, toho však za stejných podmínek snědli více.
V druhém experimentu se sledovali pouze lidi, co pijí zero drinky běžně a předpokládalo se, že nebudou mít tendenci se přejíst na po vystavení craving stimulu jen tehdy, pokud by cola zero byla dostupná, ale přejedli by se, pokud by nebyla.
Účastníci studie byli vystaveni stejným podnětům (čokotyčinka = craving stimul a dřevo = kontrolní stimul) a opět následovala hostina, kde účastníci mohli jíst a pít, co hrdlo ráčí. Pamatujme však, že v tomto případě všichni účastníci běžně pili uměle slazené nápoje. Byli rozděleni do čtyř skupin:
1) kontrolní stimul následovaný jídlem a s colou zero na stole
2) kontrolní stimul následovaný jídlem bez coly zero na stole
3) craving stimul následovaný jídlem a s colou zero na stole
4) craving stimul následovaný jídlem bez coly zero na stole
Zjištění?
Jak už to tak někdy bývá, druhý experiment výsledek toho prvního téměř popřel. Účastníci snědli větší množství kcal po vystavení craving stimulu v porovnání s kontrolním stimulem, nicméně snědlil toho mnohem více tehdy, když zero drink nebyl po ruce.
Co z těchto dvou experimentů tedy můžeme vyvodit?
Stále není úplně zřejmé, jestli tě zero drinky 100% vždy a za všech okolností ochrání před přehnanou konzumací jídla. Nicméně alespoň můžeme říct, že pití těchto uměle slazených nápojů alespoň může zmírnit celkové množství snězeného jídla po tom, co jsme vystaveni nějakým choutkám (např. reklamě na sladkost, vůni sušenky, kterou si právě partner rozbalil nebo když projdete kolem pekárny.
Sami autoři studií však vypíchli jednu zajímavou věc a to tu, že to, co si běžně dopřejou uměle slazený drink bez kcal, cítili větší kontrolu nad jídlem a cítili se po jídle méně provinile, pokud byl zero nápoj dostupný.
